Paměti V.

Paměti V.

Jako vždycky - při jídle,
usazeni na židle,
čekali jsme na talíře,
rozmlouvajíce o víře,
také o všem ve světě
na té naší planetě.

Když tu náhle povídá
bratr můj, už u jídla,
že si myslí, při vší slasti,
že národ má jedné vlasti.

Naše babí na to praví,
že proboha, při všem zdraví
ňák moc toho povídá
chytře tady u jídla.

"On je chytrý asi tak,
jako kocour, ne jak pták,
Macákovic kocourek,
pojmenovaný Mourek."
A dodává k tomu zpětně:
"Moh by chytat myši ve tmě!"