Anotace: Mám skoro 3 roky cukrařiny za sebou tak mě to trochu poznamenalo...
Cukr je všude, kde se podíváš,
jen cukr pořád a stále zažíváš,
sladkost cítíš na jazyku,
už se blíží tvému zlozvyku.
Je to pracovní deformace,
chuťových buněk likvidace,
cukrem už si nic nesladím,
sladidla odkládám prozatím.
Všude kolem jsou barvičky,
slizké jako rybičky,
je plno odstínů růžovoučké,
barvičky hezoučké.