Déšť

Déšť

 Naďa

prší

nemám nostalgii v duši

naopak

radost mám

že vodu z deště kytkám dám

že kosí trylky vábí družky

že u nás nikde nehřmí pušky

že se lze toulat jenom tak

že jaro natisklo svůj znak

 

prší

to přece zlato padá

a pavučina party střádá

ve větvích je rozestláno

 

tak přeji světu – dobré ráno

 

***