Paměti IX.

Paměti IX.

Malá dívka, copy krátký,
vyšla s džbánem z domu vrátky,
zamířila k hospodě
zdejší, známé - Svobodě.

Vstoupila a prohlásila:
"Pivo, bych vás poprosila,
paní matka, s panem otcem
hnali mě sem, div ne s bodcem,
ať jim dojdu pro pití,
ať jsem taky k užití."

Pan hostinský pivo točí,
sledujíc dívčiny oči.
"Za deset korun to má slečna."
"Tady máte, jsem vám vděčná."

Dívka s džbánem plným píva
cestou domů štastně zpívá,
zastaví se v průchodu
z nejasného důvodu,
ale to jen v první chvíli,
už se činní, se vší pílí,
plný džbánek nahýbá,
pusu už má od píva.

Ani otec, ani máti
neměli na co se ptáti,
tak později opět znovu,
když se měsíc blížil k novu,
řekli malé dceři svojí,
by zašla pro pivo, dvojí.

A tak s každým džbánkem,
tam v průjezdu s vánkem,
ucucla si vždycky málo,
ale za to jí to stálo.
Snad i proto, dnes ta paní,
pivo pije bez ustání.