Zhýralosti

Tak jako kvítí třese se zimou
když mrazivý vánek objímá jejich těla
Tak prolétá myšlenka mou myslí
jako neřízená střela.

Myšlenka mrazivá a temná
Temná jako duše mého těla
Těla zbídačená hříchy
v nerozvážnosti se chvěla.

Tak jako slza stéká po tváři
a mizí do neznáma
Tak ztrácí se má maličkost
v útrobách tohoto světa

Světa plného násilí a zklamání
Zklamání z nešťastné hynoucí lásky
Lásky naduté pýchou a zhýralostí

Tak jako nevděčná slova vyřčená z úst
probodávají mé srdce
Tak rychle mizí má poslední naděje
ukrytá v zákoutí ulice

Ulice skrývající všechny neřesti
dnešního lidstva
Lidstva bloudícího v zapomenutí
sem a tam jako stáda zvěrstva.

Tak jako déšť smývá mé stopy
zoufalství
Tak zoufalství promlouvá mi do duše
s vážností

S vážností a nechtěnými dotazy
Dotazy plnými zvratu a odvahy

Mládí propité do němoty
Smích utichající v minulosti
Radosti ztrácející se v dáli …