Rodiče moji milí,
jak Vám to jen říci,
věnuji Vám tuto chvíli,
abych řekla to, co cítím..
Teď když postavila jsem se na vlastní nohy,
mohu Vám to vylíčit vřelými svými slovy.
To, jak Vás mám ráda,
a poděkovat, že jste mě nenechali nikdy strádat.
Děkuju, že můžu po tomhle světě chodit,
děkuju, za Vaši podporu,
děkuju, že jste mě nepřestali správně vodit,
děkuju za Vaši oporu.
Děkuju, za rozhodnutí Vaše správná,
děkuju, za Vaše úsměvy,
děkuju, že jste mi ukázali co je pravda,
děkuju, že jste mi řekli, že smutek přebolí.
Děkuju, že jste o se mnou přežili,
děkuju, že se o mě staráte,
děkuju, že neměli jste pochyby,
děkuju, že lásku mi dáváte.
Děkuju, že se řídíte srdcem a rozumem,
děkuju, že jste mě naučili, co je křivo,
děkuju, že jste mi četli, že loupežník je pod dubem,
děkuju, že jste mi dali ŽIVOT.
Člověk ví, že není nikdy sám,
děkuji za to že Vás mám,
a děkovat budu každý den dokud budu na světě,
každý si žijeme svůj sen,
jen nevnímame, že tak blizoučko v životě.
Těch díků je tu i tak málo,
zabralo by to knihovny světa.
Tak doufám, že i stímhle málem Vaše srdce pookřálo.