KLAUNI
Směju se vtipným dialogům
Báječných klaunů cos nasadil jim nosy
Oba jsou veselí
Kam poděli se ti dva smutní?
Snad ukryl jsi je za obzor paměti?
Ne... počkej... už vím
Ty sám jsi smutný klaun
Radost jsi vložil do úst těch dvou brachů
A smutek... ten ti přece zůstal
Schoval se ve křivkách tvých úst
V plachém odlesku tvých očí
Slyším ho mlčet v poduškách tvých slov
Nemám však rád když jsou dva na jednoho
I já jsem smutný klaun
Pro smích občas všem
Ve smutku vždycky sám
Snad není neskromné do noci zašeptat
Na smutek svůj máš mne
Na ten můj já zas tebe mám...
V Praze 23.3.2013
klauny miluji, jsou mi blizci a sama jsem cosi "klaunskeho" napsala a stale me inspiruji..
23.03.2013 13:15:54 | lucie.Tee
Já přitom klasický cirkus zrovna nemusím, i když představu o veselém a smutném klaunovi mám spojenou také s cirkusem, ale tím Kouzelným v Laterně magice. To je nedostižná poetika. Ale klaun jako takový je určitě fenomén :-)
23.03.2013 22:59:18 | Amonasr