Dětičky

Když jsme byli

malí,

Navždy jsme si

přísahali.

Že se nikdy neopustíme.

Do stromů

ryli kraviny,

Který teď

vzpomínkou jediný.

Na to co bylo.

Co nám teď zbylo.

Teď šlapem svět

na vlastní pěst,

A betonujem vjezd

do mysli.

Která zapomíná navždycky,

Už nikdy

už se nepotkáme.

Zbohem si

jednou pro vždy dáme.

I ty stromy

jednou spadnou,

A já se svou

hlavou chladnou.

Můžu v klidu říct,

Že už nevím nic.

Z dětství mího - překrásnýho.