jsem...po kolikáté už?
jsem...po kolikáté už?
..jsem
malá kapka
na Tvé dlani...spím
zapomněl jsi?
ještě jsem cítit
mýdlem
...taky jsem
barová židlička
spadla jsem obloukem
k podlaze
co voní
vínem vylitým
..jsem
oči ...
v zapadající trávě
dvě oči
na Tvé hlavě
spíš na temeni
hlídám
co jsi včera poztrácel
.. kamenný most
za skotskou branou
spojuji lány trav
aby se ovce mohly pást
..jsem
nádech noci
a výdech ke hvězdám
jsem Tvá labutí píseň
závan vzduchu
ve kterém stoupá kormorán
sněženka
radostná chvilka
ze které se ti nechce
ven
...jsem modrá barva z duhy
Tvůj nedosněný
sen...
Komentáře (8)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Jsi modrá barva z duhy
barevná stezka nad krajinou
po tobě přejdu..nechci žádnou jinou
pod nohama mít
03.04.2013 10:02:40 | poeta
cesta duhová
co do Athén tě zavede
ne jako každá jiná do Říma
sovy nám budou ukazovat cestu
na rosách trav
budeme rozjímat
pak v slunečním paprsku
vypaří se sen
na mechu..mezi modrou a bílou
zatančím ti
nový den
jsem
Tvojí
vílou
03.04.2013 10:10:40 | Noc17
Na rosách trav kde kapky spolu tančí
a hudba tichá drží tón
tam mezi stonky kopretin a růží
kde slunce mívá zvláštní sklon
tam počkám na tvé kroky tiché
omamný .... kouzlem známý hlas
a až se otočíš zamávat všem ptákům
na tvář, tu oblohu letní
políbím tě zas
03.04.2013 10:30:48 | poeta
...zkus chytit vánek
mezi prsty
na střevíčcích mám rolničky
ty vzpomínky
na Tvůj úsměv
natrhám si sedm sedmikrásek
a budu počítat
máš mě rád
a na to druhé rovnou zapomenu
vyhrnu si šaty
s modrou pentlí
ty které máš nejraději
a řekou půjdu hledat
svítání
co zalezlo nám za nehty
když dýchal si mi
do zkřehlých dlaní
po první Noci..plné tajemství...
psssss..a dál už smíš jen šeptat
03.04.2013 11:33:20 | Noc17
pošeptám potichu nakloněn
čím dál tím blíž k tvé zlaté tváři
pohladím po vlasech po zádech
a pak tě celou na oltáři
obložím lekníny půlnočních zrození
trhaných z hladiny klidné tiché
pošeptám podruhé přijmi dar z rukou mých
jen oči zavři a zvolna dýchej
dovol mi rozehřát ledové vločky
bránily splynutí těch dvou řek v nás
v proudu jim stavěly jen slepá ramena
aby náš společný zmařily čas
03.04.2013 11:44:23 | poeta
splétám Ti věneček z fialek
ta vůně je vzpomínka
na motýlí křídla
na všechny
srdce v písku
které už mořská voda smyla
na všechny východy slunce
které jsem ve verších
uvěznila...
****************
děkuju básnit s Tebou je jako pohlazení :)
04.04.2013 11:41:28 | Noc17
začala jsem u básně, leč ST bych ráda dala i vašemu rozmlouvání, krása, děkuji...
05.04.2013 14:23:31 | Radhuza
pohladím, rozcuchám
a jakékoliv přání
co by se zrodit chtělo
v kapse mám..červenou mašlí ovázané
i hřeben na ty rozcuchané
lokny co po tvářích ti tančí
tak já se loučím
básník renesanční :)
04.04.2013 14:40:49 | poeta