Svět v mém světě

Je to pár let,
Co zjistila jsme náhle
Jak krutý je svět.

Byla jsem čistá,
Jak z lilie květ,
Ovšem zkazil mi náhled,
Zkažený svět.

Toho šerého večera,
Duše má zmizela,
Temnou ulicí já šla,
Nakonec jsem nedošla .

Já pozdě stínu všimla si,
Co měl daleko do krásy,
Drapl mě a táhl pryč,
Ovládal ho velký chtíč,
Snad posel byl to ďábla?
A já do cesty mu spadla?

On zneuctil mě pošpinil ,
A alkoholem cítil byl ,
neviděla jsem mu do očí ,
Ale brečela jsme bezmocí.

Bolelo a bolí mě to velice,
Stálé vzpomínky na emoce,
Mě zabíjejí dál,
On život a duši mi náhle vzal….
A už nevrátí ..