Jsou prázdná města plná lidí

Jsou prázdná města plná lidí.
Davy jejich táhnoucí se do dáli,
jenom několik z nich třídí
si rozum, přec prázdní zůstali.
Jejich duše jsou roztrhány,
a jejich těla již shnila,
snaží se skrývat svoje rány,
neb není vody jenž by je smyla.

Jsou prázdná města plná lidí.
Na věky opuštěni moudrostí,
každý z nás svými cíli se řídí,
jak jedinou lidskou bytostí
by byl on sám mezi divou zvěří,
šíleně drží se snah svých pudů,
když svými skutky vodu čeří
všichni ho vidí - lidskou zrůdu.

Jsou prázdná města plná lidí.
Každý člověk jde po vlastní dráze,
někteří z nich ale cosi vidí,
když trhají mocné z iluzí hráze,
však to co zří je zevnitř drtí
a zvenčí ničí je osamění,
touží, jako já, již dosáhnout smrti,
neb ztratili víru že cosi změní.

Jsou prázdná města plná lidí...