A tak...

A tak si říkám, kam ten svět spěje,
když se had nám na prsou hřeje.
A tak se dívám, kdo se mnou dál jde,
ten, jehož přátelství jen tak nepojde.

A tak si zpívám do prázdna,
když opět se zvedám ze dna.
A tak zkouším něco nového,
vstoupit do světa snového.

A tak se usmívám podle vzoru,
nepodlehnout smutku, modernímu moru.
A tak neslyším rady, co mám dělat,
je to můj život, chci volat.

A tak...bez podhledu a nadhledu,
smutek a jiné podivnosti posílám k ledu.
Buďme šťastní, život je příliš krátký..
a tak se opij, bude ještě hrozně vratký.