Splynout s matičkou zemí

Země krásně voní,
slunce jasně svítí,
vítr jemně vane,
rosa studená je.

Vánek pohrává si s mými vlasy,
které symboly jsou ženské krásy,
a slunce pálí na mou tvář,
mám ráda, tuto krásnou zář.

Prsty mé si s trávou hrají,
a krev padá na kůži,
tak krásnou vůni ukrývají,
ty květy červené z růží.

Tak mrtvo je tu, krásně,
tu zůstat chci, psát básně,
jen vůni vnímat, nechávat se sluncem hřát,
na trávě ulehnout a v tomhle světe spát.

Snad zemřít tu a v kráse spáti,
Na věky věků,
ve světle slunci, větru vůni,
z radosti se smáti.