Snová

Minul rok a vše bylo sladké
v srdci pár zářezů, jinak vše hladké.
Mám srdce bolavé a zas a znova
píchá mě do něj má nálada snová
jsi se mnou neštastný, jiný než dříve
na věži z lásky ted všechno je křivé.
Mluvit se nechce a úsměvy prchají
jak působíme na lidi co nás neznají?
Dvě prázdná těla a srdce v nich hladoví
slzy nám stékají, jsme panáci voskoví.
Výdyt včera jsme měli svá křídla andělů
dnes je to čert, kdo tahá nás z průserů.
Zlobit se nemůžu, nezbylo sil
já byla zasněná jak hejno víl
plakat už nejde mi, pramen slz vysychá
zbývá jen sedět a přemýšlet do ticha
ticho je hlučné až uši se rozskočí
kdy přijde někdo, kdo slovíčkem zakročí?
po tváři pohladí, obejme něžně
a těch pár nesmyslů na sebe vezme?
Dýchám či nedýchám, myslím či vím
žiju svou pohádku nebo jen sním???