Leben...

25 let po tomhle světě chodím
V myšlenkách marně bloudím
Co jsem udělal špatně
A co by šlo udělat líp
Čas nejde vrátit
To moc dobře vím

25 let po tomhle světě chodím
Udělal jsem hodně chyb
Moje druhé já mě za ně soudí
Prožil jsem pár radosti i pár strastí
Snad mě na sklonku života spálí
Jako staré vyschlé roští

25 let po tomhle světě chodím
Dívám se jak se vše mění
Jak se vše strací, proč jen
Ta minulost se stalé vrací
Jak jedno velké nekonečno vzpomínek
V 1/3 je můj životní plamínek

25 let po tomhle světě chodím
Už dávno jsem se vzdal dětsví
Těd protloukám dospělostí
Nebo se o to aspoň snažím
Zažil jsem pár lásek i rozchodů
Motaní v opilosti do schodů

25 let po tohmle světě chodím
Dveře za tím čtvrtstoletím zavírám
Vrhám se do všeho po hlavě
A po čase zdrhám zbaběle
Pár jizev co mám na těle
Nebyli to časy veselé

25 let po tomhle světě chodím
Přemýšlím co jsem všechno dokázal
Zda jsem světu a rodičům něco ukázal
Krom toho že mám maturitu
Krom piercingu a tetování
Krom toho že mám auto a práci

25 let po tomhle světě chodím
Muže dvou tváří v sobě nosím
Jedna půlka usměvavá a vtipná
Druhá půlka smutná a zamyšlená
Ale pořád je to moje tvář
Jen nevím která z těch dvou převládá

25 let po tomhle světě chodím
Několikrát za rok umírám
Ale znovu povstávám
Jak Fénix z popela
Má duše je nesmrtelná
Převtěli se, ale je to pořád ona