Socha nahé ženy a studující

Fontána s dominantní sochou ženy
v nadživotní velikosti
plná pomyslné krve a mléka.
Krůpěj mi po nose stéká,
sedím na lavičce – zevluji,
snad kdysi miloval jsem...

Mým hrdlem dlouho nezaznělo:
"Má skvostná,ó jak já tě miluji."

Studentky v těsných trikotech
korzují podivným obrazcem z kostek
chtěl bych v nich tonout
sehrát roli v jejich životech
nebýt statistou s existencí nejistou.

Hle, další dvojice dívek
na kočičích hlavách,
řeší matematické vzorce,
v mysli mé tančí rarach,
poutají mě jejich dvorce,
jsem přesvědčen že v propadlišti dějin
zmizely myšlenky jejich matek na vdavky
a tak současnice vábí k hrám nezávazným
- jako volavky.

Úředník v obědové pauze
pohlíží do věstníků,
na protilehlé lavičce muž
s mošnou dávných výletníků.

Je krásný den,
k nebi vyšeptávám slova díků...