Ševelení na střeše

Klepání na střechu
onen zvuk není nepodobný
házení hrachu na zeď,
pokud mne neklame paměť.

Nízko nad zemí létá havěť
snad přijde bouřka
průtrž mračen
zas budu mít oděv smáčen.

Někdo se v rytmu, jiný arytmicky
tak jako organismus lidský
pravidelný tep střídá kolaps,
jen málokdo jej zdolá.

Naslouchám pod krovem
snadno se domýšlím - deštík
mámivě teplý a teskný.

Podivný klid...

Pod rozkvetlým stromem
dívku rozechvělý políbit
přál by si jistě romantik
a jiný muž zběsilý styk.

Prazvláštní úvahy zaplašil dětský ryk
z nedaleké zahrady.
Zaplašil pomyšlení
na polibky, na splynutí, na vnady.