Spěcháš,
jako bys chtěl,
ať složím dobrou báseň,
za mizerných deset minut
v prostuzeném bufíku,
kde odpočívaj cizí ženské
co nepřijdou na noc domů…
Možná jsem jednou z nich
a možná taky ne,
už ani sama nevím,
komu vlastně patřím
a jestli vůbec ještě patřím
NĚKOMU…
A hlavně,
patřívám-li vůbec
SOBĚ
...
Sklo,
spousta skla
v neuvědomělém rýmu,
kdy se tu choulím
schoulená…
Do všech opuštěných stínů,
zatímco si tu mlátím kolena…
Neb pod svícnem je nejvíc tma…
(a já tu zrovna zakopla)
Kde je ten čvachtavý sníh,
kde jsou ty nepatřičné noci,
co patří druhým
jen ne nám?
Kde je to všechno
co nás tu tenkrát,
katapultovalo k výšinám…
Už nám je třicet,
už nejsme dětmi
a Tobě je tu ještě víc
a přesto na nás občas křičí,
když vyběhneme do ulic,
já ve svých ultrakrátkých šatech,
Ty ve svém triku CASUAL ART…
Caparti jedni, měli byste dávno spát!!!
a ne si tady,
na sklonku jara,
v tichu svých klínů
UMÍRAT…
Krásná básnička, i když mě nejvíc zaujaly ty ultrakrátké šaty. Omlouvám se za tu opovážlivost, ale v těch bych Tě chtěl vidět. :-)
10.06.2013 16:54:38 | La Suneteto
:))
Když se pozorně podíváš, uvidíš mne v každé slečně, která tady proběhla v šatech kratších více než-li krátkých :)) Všichni jsme jedno a navzájem se dotýkáme... Ty můj milý La Suneteto
Děkuji, rozesmál jsi mne tady...
14.06.2013 23:58:50 | Sunny
:-) Jejda, drahá Sunny, tohleto mi nemůžeš dělat! S tím dotýkáním ...
Při takových představách se mi podlamují kolena. :-)
Tak jsem zkoušel dát na Tvé rady, pilně jsem se otáčel za slečnama a hledal v nich Tebe.. nebylo to špatné, ale bylo to marné. Ty jsi jen jedna!!
23.09.2013 14:51:48 | La Suneteto
Píšeš pořád stejně úžasně... Jsem za to moc ráda :)
31.05.2013 10:03:25 | La Ragazza con Bandiere Ceche
Zajímavě psané, (nevadila mi ani ta úprava na střed:-)
21.05.2013 21:44:24 | Robin Marnolli
Já jsem kaskadér, musela jsem to změnit :)
Nevadí... za poslední rok jsem se tu učila rozhodnosti, už nic měnit nebudu... vše je dobré, tak jak je, i ty mé ultrakrátké šaty :)
21.05.2013 21:46:09 | Sunny