Druhá šance žádná šance?

Nebe upouští své slzy

a tvé moře se na mě plaví

proč…

proč ty jsi tak drzý

v duši mám záplavy

hořké zmatenosti

a nevím kudy kam

vzpomínky nás hostí

nenávidět

či odpustit tvým očím

jednou mám?

proč nechal jsi mě tonout

bez ustání

a teď dýchal bys mi do vlasů

od soumraku

do svítání

proč rozdrtils mě

jak vločku sněhu

a teď najednou kouzlíš

sladkou něhu

a toužíš

bych byla tvou sněženkou

ale každá květina uvadá

když se nezalívá

láska se rozpadá

když sýkorka nezpívá

když přichází třesk

ty vůbec nevíš

jaký to byl stesk

rozpojit naše souznění

otázky bez odpovědí

trýznění

proč jsi ani neposlal

pohlazení

když věděls, jak se trápím

a teď čekáš na zázraky

že láska je všemocná

že přijde úsvit

jsi prokletý

a já taky…

 

při tom sluncezapadání

jsem tě taky nechtěla

 

 

 

 

 

 

 

pustit