Prokletí ženy
Prokletí ženy
Anotace: Tato báseň vznikla po mém skoro sebezničení a následném vzpamatování...
Její svobodu sebrali
Nechtěli ,aby vzlétla
V zajetí ji drželi
Ach,jak toužila letět k nebi
Z té představy se málem zbláznila
Teď jen slzy padají k zemi
Boha o pomoc zoufale prosila
Za to co provedla ji odsoudili k trestu
Nedala se tím jejich správným směrem
beznadějně hledala svou vlastní cestu
Pomalu odchází duše s jejím tělem
Prázdný byt,klíče v zámku zalomené
tragédie z tohoto místa život vysálo
Dveře od koupelny zlověstně uzavřené
Tam nahé tělo v krvavé lázni plavalo
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Vím že je to vážné téma,ale letět k nebi není složité,zkus paragliding.:-))
Já už létám tři roky a nedovedu si život bez toho představit.Tak vzhůru k nebesům.:-)Báseň se mi docela líbí.
25.10.2013 18:26:00 | Jozef Bojanovský
uf...až tak? tak je fajn, že to nedopadlo, a vítej tady.
RM.
02.08.2013 23:06:05 | Robin Marnolli
Děkuji,snad je to za mnou..Díky bohu...Možná
02.08.2013 23:07:37 | Dablovamilenka
:-) spíše určitě...nenech se zlomit, v životě je spousta krásnejch věcí a ještě bude...
02.08.2013 23:11:02 | Robin Marnolli
Je z toho cítit ten prožitek a velké emoce. Jen rým mi někdy přijde nedokonalý, ale to určitě není prioritou této básně. Je fajn, že tato báseň vznikla, můžeš tak být dál mezi námi a je moc dobře, že sis uvědomila ty fatální následky, které by nastaly. ;-)
25.06.2013 10:44:01 | Gita Grandová