káva

zaliju kávu horkou vodou 
tu vůni přijímám 
vonných par 
tam v kopcích zrála 
déšť ji hladil 
na keřích v trsech 
ranní dar 

bez ní jsou těžká probuzení 
a tabák chutná o dost míň 
tak do ní čerstvé mléko liju 
s nadějí 
že tě oslním 

a jednu kostku sladké drti 
jak padá ke dnu 
taje sníh 
a v rituálu lžička tančí 
pak přes rty žhavé 
piju smích 

možná že na dně 
stopy tajů 
nejedna věštba spřádá síť 
posledním lokem 
k probuzení 
a raděj další 
než-li bdít