Prstýnky
Prstýnky
nitky pavučin se třpytí v oknech hor
lůno země vonící po šafránu
v lesích tam zpívá malinový chór
Očima hladím kraj potoků a říček
nad krásou přírodní skoro nedýchám
ústa se třesou v slzách od písniček
jak smutné když člověk životem jde sám
Zestárlé ruce hladí léta stromů
vzpomínky zaletí kde jsme se poznali
po cestě zármutku jdu s pláčem domů
v dlaních mám prstýnky
které mi zůstaly…
© 2009, Sidy
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Tvůj náhrdelník má další perlu.Posílám ST a přeji krásné léto Paní Básnířko...
26.07.2013 19:54:03 | střelkyně1
Děkuji za milá slůvka, která potěší, posílám pozdravení a přeji krásný večer.
26.07.2013 23:22:04 | carodejka
Robine a Dangere, oběma děkuji za milé komentáře i zastavení, které mne potěšilo a příroda nám dává tolik krásné inspirace, mám vás ráda chlapci.
15.07.2013 11:52:22 | carodejka
Vzpomínky tak jako slunce nám nikdo nevezme a zahřeji kru uvnitř srdce,ktera odpaří slanou vodu skrz oči.Po níž přes krásné stráně tváře,kde čas hospodaří,se potůček malinký objeví nachvíli,zavlaží záhyby rysových cest,aby pak když vítr letí kolem, mohl vysušit tento úkáz a sůl vynest do proudu dalších dní.Pak až přijde slunce,je nám zas nachvíli líp.
Drž se!
01.07.2013 08:51:14 | Danger
krásně napsané
30.06.2013 10:15:23 | Robin Marnolli
Děkuji Robine, občas si postesknu a zavzpomínám spolu s těmi prstýnky.
30.06.2013 14:37:43 | carodejka
Čarodějko přímo to vystihuje můj život, sice kamarády mám, ale většinu věcí zastávám sama ;), ale věřím, že se to spraví i u tebe pokud není vše okej snad bude brzo dobrý :) :)
29.06.2013 22:10:06 | Nikolka
Milá Nikolko,mnohdy nás život trochu převálcuje ale zvedneme se a jdeme dál, to máš pravdu, básnička je už stará ale ty prstýnky mě stále připomínají něco krásného, co už zmizelo tam, mezi hvězdy.K tobě to krásné dozajista přijde a moc ti to přeji.
30.06.2013 14:36:28 | carodejka