Dnes mi to nevyjde, mám stárnoucí metablablasmus (řekl)

Nalévám víno do sklenky, další noc o samotě,

je mi to líto příteli, měla jsem na Vás chutě.

Už ani srdce nebuší, když přijde od Vás zpráva,

mám od Vás šrámy na duši, tak zatím Dosvidaňja.

 -

Pár pěkných chvil jsme prožili, tononoucí stéblo chytá,

zrušená schůzka a smajlík, omluva náležitá.

A všechna drobná zklamání jsou teď  osvobozenení,

a moje sladká posedlost se v lehký zájem mění.

 -

Že věk je jenom číslice, tvrdím bez zaváhání,

přesto mi často líčete, jak se k Vám Smrtka sklání,

a Vaše slova ve větách mají poselství skrytá,

asi Vám nejde o city, ach mladá naivita.

 -

Já se Vám vůbec nedivím, tak příště, možná zítra...