OTAZNÍK

 

 

              OTAZNÍK

 

 

Zeširoka otevřená víčka

   a v jezírcích očí třpyt nebe

Nevím... až příliš zoufale nevím

Byl to můj znovuzrozený smích

   nebo jsem si představoval tebe?

 

Smutek je radost kořeněná vínem

   štěstí škodolibě skryté v cizích dlaních

Je to slza zkamenělá v mozku

   nedokončený žal za mrtvého přítele

   nebo láska která sama za sebe se stydí?

 

Smát se nebo nesmát nad sebou

   předevčírem vloni před deseti lety

Čím je v nás víc tím je nás o to míň

Za každý kousek sebe se tvrdě tvrdě platí

   a ještě by tě leckterý chtěl soudit

 

Nemám rád silná slova

Často páchnou přetvářkou a sebeláskou

   a bývají stejně hloupá jako jejich autoři

Proto mi dovol abych místo nich

   uvedl na závěr jen

 

          ?

 

Praha, 1984 (?)