Blázni jsou volní

Hledáš mě marně, realisto,
marně bys bránit chtěl mým skokům,
kdo miluje propast, chladnou, čistou,
smí dát svoji duši i svým sokům.

Marně bys toužil po poznání
něčeho, co se přečíst nedá,
znát dívku s jizvou, s nožem v dlani…
nejsem tou, co se vůbec hledá.

Vlastnit mě zkoušíš, zlatem, vůlí…
a potom, kdo z nás dvou je blázen.
Ty nemáš zdání, ani způli,
sám se vrať zase zpátky na zem.

Chceš spoutat? Chyba, výpočtáři,
nevyhnal bys mi ptáky z vlasů,
tvůj chlad mě nikdy nerozzáří,
to šílenci vládnou svému času.