LISTY DO PAMÁTNÍKU

 

             LISTY DO PAMÁTNÍKU

 

 

Motto:

 

          Pár slov i bez nešťastné lásky?

          Proč se o ně nepokusit

          Třeba se dá vyloudit polibek Múzy

          i za sklenku polosuchého sektu

          (Snad jí nebude vadit

          že byla původně pro jiného

          - myslím ta sklenka)

 

 

I tato báseň bude asi polosuchá

Ne pro absenci rýmů

které by se možná k narozeninám slušely

aby bylo více veselí

když už je přímo nutno

aby nebylo vůbec smutno

 

Polosuchá bude asi tím

že ji píšu já

A tak jsem v tom taky trochu namočenej

Ovšem má to být pro Tebe

a taky trochu o Tobě

 

Když já Tě ale tak málo znám

Znám Tě spíš podle těch druhých

Možná to bude tím

že sis od pana Léviho přečet jen tu knihu

(a zřejmě hodně vnímavě)

kde se píše jak být právě tím druhým

 

A tak musím myslet

současně na Libuši a všechny ostatní

který si tak trochu asi vycuc

a kterým to pak musíš či vlastně chceš vracet

A koneckonců i vracíš

Což je na jedný straně fajn

a na straně druhý to možná svazuje

Tebe i ty ostatní snad kromě Libuše

(i když bůhví jak to bylo s tím pohledem Ve Smečkách)

 

A tak si Tě představuju

     jak záhadně pozvedáš levý koutek úst

     (děláš to i při výsledku chemického rozboru?

     a děláš to i při … ? atd.)

     jak zdvíháš činky a kým při tom jseš

     jak vaříš večeři a na koho při tom myslíš

     jak zvyšuješ káravě hlas a proč chceš vychovávat

     jak vysvětluješ sám sebe a čeho se chceš dobrat

     jak teď přemejšlíš o sobě

     (a já mám z toho potutelnou radost)

 

Rád provokuješ a rád jsi provokován

To je mi sympatický protože blízký

Řada lidí umí jen to první

což mi bez toho druhýho není ani blízký ani sympatický

A hlavně je to o něčem jiným

Inu my Moraváci

 

Umíš přijímat protože rád dáváš

A to už je dnes velká vzácnost

Lidi se hrozně odcizujou

když tohle neuměj skloubit

A tak Ti držím palce

abys nás co nejvíc nakazil

 

A že máš i svý mouchy

o tom nepochybuj

Hlavně že nepřenášej smrtelný choroby

Tak se jich nemusíš bát

Dokonalí lidi stejně neexistujou

a jsou to navíc ti nejprotivnější

 

Snad mi tedy odpustíš tuhle hloupou báseň

tak jako Ti i já odpouštím

že jsem ji nepsal z nešťastné lásky

 

Na zdraví!

 

 

V Praze, duben 1991 (pro V.)