Past
Anotace: věnováno Maxmiliánovi
Svoboda na čtyřech
ta doširoka rozevřená volnost
v barevnosti všemožných vůní
v tom odloženém čase toulaní
hlubokým aldašínským lesem
v tepu dychtivosti poznání
radost odešla se sluncem
člověk nastražil past
a smrt vystrčila dráp
který číhal na okamžik
aby protnul osud zostra
když se život přiblížil
v plné síle nevinnosti na dosah
bledá stařena máchla kosou
soumrak pak zbarvil nebe krví
ten pach byl cítit
všude kolem se vznášel
v průvanu dnešní noci
ve smutném pohledu očí
a my jen stáli
v tom tratolišti neštěstí
a zmaru
z rány rudý řev
a proudem život mizí
s tichou bolestí ve své hloubce
snad jen vyčerpaný osud věděl
orientoval se v tom znenadání
a smrt zůstala za zdí hřbitova
Komentáře (0)