Anotace: Reflexe na to, když člověk podá stížnost na násilí na klientech a nefunkčnost sociálního systému, vše je zameteno pod stůl, lidé mlčí a stálost tohoto jednání je nenarušena, pak člověku nezbývá než zaměstnání opustit a doufat, že vše mělo nějaký smysl...
Spravedlnost šitá na míru
hrbatému koni,
pravda, prý jen cár papíru,
víc nehovořit o ní.
Bijem se, bijem vespolek
podkovou mezi oči,
kdo z nás je tady pacholek,
kdo pán a kdo je kočí.
Kdo zvíře z titulu, v duchu,
smějíc se od ucha k uchu,
hledíce na ropuchu
s rouchem člověka
Říkám si kam nás dovede
cesta hadího jedu,
naposled nebo poprvé,
lež s příchutí sladkého medu
kane ti potkane do chřtánu
duše, jež tebou jsou zhlodané
nemají už lidství v plánu.
Zkrysená podstata člověka,
jenž touží ubližovat,
beránčí roucho obléká
a kost chce olizovat
Žíravinost citu
Výstižné. Mám jen strach, že to, co jsi napsal je takový universální model jednání dnešního "úspěšného" člověka.
09.11.2013 12:13:05 | VEDz RVAHEs
Pěkně napsané, dobré obraty..nefunkčnosti je ve společnosti stále více. Tohoto rysu se asi jen tak nezbavíme...
03.09.2013 18:03:32 | Robin Marnolli