Anotace: Po procházce Prahou, vidíce zatarasené lavičky tak, aby si na ně nemohli lehnout lidé bez přístřeší... Asi už nic nechápu...
třesoucí rukou, smyl jsi mapy k sobě
meandry myšlenek, v korytech sníh,
pro stíny ořezal vlastní krásu,
nohama zaklíněn v jiné době,
zjizvenou tvář mu ochutnal líh
Znám Tě po prstokladech deště,
když pláčeš rekviem citům,
které zapomněly osnovu,
položen v ozvěně pošeptals ještě,
do noci černým netopýrům
srdcem zalitým do zvonů.
Umírám pro touhou po domově,
pro tváře bez úsměvu v křeči,
kdy chléb se mění v kámen,
poskládán v sonátě Mozartově,
když kosti v hněvu drtí řeči,
hraji své půlnoční amen.
Tisíce kroků šly alejemi, a svět byl hluchoněmý,
možná viděl na půl očí a zimou ztratil cit,
půl člověka v bezvědomí,
když smrtka přišla políbit
pohltil temnosvit.
St.
Tvá poezie je jemná, plná lehkosti, ale zároveň má i sílu...
19.09.2013 08:27:13 | Robin Marnolli
Souhlas s Robinem, je skvělá. Moc se mi líbí to vcítění do opuštěného člověka na okraji, opravdový a nepředstíraný humanismus, který z toho sálá a kterého je dnes v té tupé době i v umění bohužel méně než šafránu. Moc potřebné a tím, že i výborně provedené, tak to má skutečně sílu. Kéž by se nad tím zamyslelo co nejvíc lidí... Smekám :-)
19.09.2013 11:06:26 | Amonasr
Moc Ti děkuji, Amonasre, jsem rád, že Ti báseň něco řekla a že se líbila, kéž by se našlo více lidí, kteří pochopí...Nelíbí se mi poslední dobou postoj Prahy vůči lidem bez přístřeší, jsou vyháněni na periférie města a už se i normální lavičky nahrazují lavičkami s překážkami,aby se tam nemohli natáhnout a to za chvíli přijde zima a začne se s tímhle, je mi z toho zle a to že se Ti lidé odsunou tam, kde je jiní lidé neuvidí, to je jen pokrytectví a ne řešení.Snad se to v lepší obrátí
19.09.2013 11:42:33 | Akrij8
Máš pravdu, tohle téma by se dalo ještě moc a dlouho rozvíjet... Pokrytecká a cynická je do značné míry celá dnešní společnost, je to projev krize západní civilizace, jejíž součástí je i hluboká duchovní krize - je dobré věřit ve zlepšení, ale dál už to raději rozvíjet nebudu, abych ti nebral optimismus... ;-)
19.09.2013 22:48:09 | Amonasr
Máš pravdu, je to složitá problematika, ale já do jisté míry věřit musím, studuji sociální práci a bez toho, aniž bych sám věřil a hledal nějaké možnosti pomoci, bez toho bych sotva někomu pomohl a získal si jeho důvěru. Děkuji, Amonasre, iluze mi nebereš, vím, že doba je zlá, ale zase ne zcela ztracená,stejně jako společnost,alespoň doufám
19.09.2013 23:02:35 | Akrij8
Tohle se mi fakt dobře čte :-) Já totiž taky nejsem nějaký škarohlíd a přehnaný skeptik, jen zkrátka nezavírám oči před realitou, která je momentálně skutečně neutěšená, a to nejen u nás. Leccos jsme si v celé západní civilizaci nechali přerůst přes hlavu a je čas s tím začít něco dělat. A každý, kdo to dokáže vnímat, by měl dle svých možností přispívat k tomu, aby se to zlomilo, nadějné signály v probouzení občanské společnosti už jsou zřetelné i u nás. Pokud bude mezi mladými přibývat takových, jako jsi Ty, nic není ztraceno, naopak... ;-)
20.09.2013 11:46:36 | Amonasr