Štvanice

"Připadám si jako štvaná zvěř,
honci mne honí lesem
do úplného vyčerpání sil.
Někdy nevím, kde jsem?
Či na začátku nebo na konci?
Už jen ty jsi mi zbyl,
a alespoň ty mi věř!"

Bez tebe dlouho jsem se trápil,
a z tebe jako ze studny se napil.
Možná nejsi srna ale laň,
takovou láska platí daň!
Nemysli už naň!