Světlo a sklo

váza s brusem spinellu a routy
prosvěcuje duhou síně kouty
v rafinovaně směrovém paprsku

obdivuji umělce, návrháře
taviče skla v peci, mistra skláře,
brusiče a světlo

zvědav odkud - otáčím se

za paprskem k okna římse
lehce vyosen jsa v extázi

vrážím - jenom lehce - do vázy

padá               váza

křehké sklo - robustní mramor
třesk, úlek, střepy     a zkáza

-----
paprsek však dále svítí

sem tam jiskru oči chytí
letmý blesk jak z šupiny rybí

stovky sklíček v pruhu jako v kruhu

i když žádné sklíčko nechybí
není vidět vázu - ani duhu