trosečnice
trosečnice
opřená do vlasů ostrovní vůně
dýchá sůl
v objetí písků nekonečných
a vánek z křídel racků v křiku
mizí
zlomil se den
oceán se sluncem sytil
hladový po obdivu hvězd
dotecích osamělých lodí
volání přístavů
vrací se vzpomínka :
bouře vládla živly svými
voněly blesky
tuhla krev
když útes osamělý...
chladné jsou vody
slané sevření a dno jí láká
náruč svádí
s posledním výdechem se smát
silná je touha neprohrát
opřená do vlasů ostrovní vůně
dýchá sůl
v objetí písků nekonečných
život se vkrádá do zavřených očí
Komentáře (12)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Teda......Tak teď se mi chce se rozplynout. "Plaf!" Právě jsem spontánně vysublimovala. Je ze mě potrhlý obláček páry. :o) Heeeezkíííí. ;o)
20.11.2013 10:14:06 | Tichá meluzína
Přeměna z pevného na plynné? To bych tak chtěl zažít..nebo obráceně.;-) být rozptýlen a pak se zhmotnit pod palmou:-)
20.11.2013 12:19:36 | poeta
Až by jeden i uvěřil, žes oděn v duši ženy prostě jen uvízl mezi živými - jen tak v tílku s pruhy voděrovnými.
19.11.2013 13:10:30 | Luky-33
Není nad astrální dovolenou a nějaké to tělo, do kterého včas se vklouzne..a je-li na výběr, beru to ženské. Pokud to není brhlík;-)
19.11.2013 17:50:34 | poeta