Marodění

Ložnice je plná vzdechů,
nemyslete na neplechu,
to jen Milan v potu tváře,
funí zase do polštáře.

Bere prášky, a ne málo,
patnáct stovek už to stálo,
čert vem prachy, hlavně zdraví,
říká lékař, když se staví.

Potom hlásí nevesele,
teď injekci do prdele,
velký úspěch tady není,
nemoc dál se drze kření.

Trpělivost všichni radí,
Milanovi to dost vadí,
každý den se hrozně vleče,
nepomáhá žádná péče.

Další léky, další prachy,
kasička se třese strachy,
jistý úspěch však je tady,
ženušce už hladí vnady.