Anotace: Báseň s dvojsmyslným názvem o slastech a strastech lidského života, která ukončuje tuto sbírku. Děkuji všem, kteří přečetli nebo dokonce okomentovali některé dílo ze "Vzpomínek přítomnosti".
Sbírka: Vzpomínky přítomnosti
Ranní vzduch bývá studen,
když ochladíš ho studem
svůdné noci
v rozrušení.
Spadlý list vrátil duben
zpět na strom vylézt půjdem,
vstříc ovoci
pokušení.
Pod dekou intimity
spojeni v celek.
Ztrácíme identity
rozdílných délek.
Čas plyne hypertenzí,
rozbřesk noc prosvítí.
Rozplyne matnou tezi,
nás však neosvítí.
Pak vítr studí,
z tújí
dělá strašáky.
Pohledy nudí,
dují
spěchu začátky.
Ráno zas vstává do práce, na zastávce.
Odrazy modrých majáků
na stěnách baráků
stojí v křižovatce
a neví, kam dál.
Do nebeských výšin
či pekel propasti
dorazí přání
upřímné soustrasti
nebo půjdem ještě dál?