Noční můry se nevyplácejí

 

bonbóny bývají sladké, ale taky kyselé

bolí mě zuby z těch gumových

mám ráda čokoládu rozpuštěnou v čaji

ale musí být hořká

 

už je tu zase to počasí,

kdy holé větve stromů narážejí do sebe

a je to ten zvláštní tlukot, jako u srdce

člověk by pak jenom spal nebo brečel

 

děti to mají stejně nejlepší

 

řízla jsem se do prstu

trochu jí to trvalo, než začala téct

nemělo by se spěchat s rozhodnutími

a chyby bych nejradši zakázala

taky se to dá svést na osud

ale kdo dneska v něco věří?

 

mít tak peří jako krkavci

černá tolik uklidňuje

a všichni stejně žerou mršiny

protože přes mrtvoly se nejlíp chodí

to ví přece každý

 

někdy se přistihnu v údivu

jak lidé málo cítí přítomnost vesmíru

na mravence by se taky nemělo šlapat

ale zlo prý vždycky prohraje

tak k čemu je snažit se o trochu empatie

když každý hledí jen sám do sebe

já našla chaos

mám raději filmy se špatným koncem

kéž by si nikdo na nic nehrál

 

a já taky

 

 

 

mraky nejsou jenom na déšť a oči jenom pro pláč

kdysi jsem znala ten odraz v zrcadle

ale pak všechno chmýří z pampelišek odlétlo

a mně se chtělo křičet, když nikdo nenaslouchal

nikdo nikdy není tam, kde by měl být

proto nikdy neříkej nikdy, pamatuješ?

mýdlová bublina vždycky praskne

ale zanechá v duhovce trochu duhy

má aura už ztratila všechny barvy

další velryba zemřela hladem z ucpaných střev igelitovými sáčky

copak je každému všechno vždycky jedno?

ano, tobě ano, já vím

zkusím dýchat zhluboka, až mi budou praskat plicní sklípky

a budu se usmívat na lidi, co se mračí

protože pořád si říkám, že život je jen jeden

a tím si lžu, když karmu jsem si podělala právě v tom minulém

 

 

když se budu snažit, mohlo by to být příště lepší