Cesta

Hvězdy,
co svítí nad hlavou,
s polárkou v čele dávají mi na vybranou.
Můžeš tohle anebo támhle to,
musíš se rozhodnout.

Cesta moje vede alejí, obalenou třešněmi, do světa,
co nás každodenně zkouší.

Po cestě mi přátelé kynou,
abych se nebál a šel dál.
Na konci,
kde světlo se láme,
já zavolám:

I přes překážky,
které si mi Pane dal,
já nepřízeň ustál.
Žil jsem život zajímavý,
jako na houpačce předivoký.

Jednu odpověď mi dej,
splnil jsem osud mě předurčenej?