Touha
Chci být jen tma
co ve stínu se krčí
ponuré ticho
poslouchat jak mlčí
Být jenom mlha
co nad stromy stoupá..
ta marná touha
na slzy však skoupá
Stanu se listem
co dík času zhnědl
ve vzduchu čistém
tiše na hrob sedl
Tam ležet, být němý
až do konce věků
kdy díra v zemi
dá mi kyprou střechu.