Koutky a bílé zuby

Koutky a bílé zuby

Lítá si luna sem a tam,
jak se dere bavlna bílá.
Jedu sám a neustále zpívám.
je to skrytá síla.

Čím více se já dusím,
čím více mě kosti, srdce bolí
více smáti se já musím,
neb jiné mě nespokojí.

Jen trochu ha ha
a málo vody a málo plynu.
Jak říkala mama
dokud dýchám nezahynu.

Já žil jsem v hříchu
a to mi spáti nikdy nedá,
je mi však k smíchu,
bolest a nálada blbá.

Co by bylo za radosti
kdyby zlého i bolesti nebylo
doufám ve svatosti,
ale směji se by zla nikdy nebylo.

Jak nebylo by, co by mě bylo, kdy zabilo...