Generace katů

Člověk obklopený cyniky

si stále hledá viníky

a hlavu plnou zlosti

má prý vinou společnosti

přitom lék na každou skepsi

počívá v sebereflexi

jen se vina špatně připouští

dokud nedržíš prst na spoušti

a když peníze a štěstí

stále chodí ruku v ruce

tak i revoluce

shora 

je jen bitvou o sponzora

ten když ze soukromé lodi

potom halíř lůze hodí

jak se zdá je zcela normální

ten halíř zkapalnit

 

 

Jsme znuděnou generací

postrádáme motivaci

vše, co víme, spláchnem vínem

a následky neřešíme

někdo potom - z dlouhé chvíle

prohání si rozkoš v žíle

trocha šťávy do oběhu

dusí v těle zbytky hněvu

a co nedokáže droga

zvládne pedál do podlahy

k čertu s vrahy

to jsou fámy

katem jsem si jen my sami

snad příliv adrenalinu 

umí sundat nohu z plynu

dřív než tupá rána do hlavy 

ten příliv zastaví

 

 

Ona snídá  

a poslouchá tvůj hlas

říká "zanechte mi vzkaz"

a doufá

že až přijde její čas

možná uvidí tě zas

 

 

V honbě za vlastním zničením

se i malá snaha cení

a tak abys nabral body

skáčeš do neznámé vody

víš když kýveš se na hraně

nejsou zapotřebí zbraně

ale stačí špetka strachu

abys nevyšel vstříc krachu

jenom zamyslet se nad tím

jak je každý život cenný

jenže posilněný

rumem

rozum setká se s útlumem

ani cizí zkušenosti

nedokáží rovnat kosti

přitom dávno jiný utonul

když taky chtěl být "cool"