Anotace: Psáno pocitem, který přichází při každodenní cesty kolem rušné silnice, semaforů a aut...
Podél tvrdé silnice
dýchám těžký vzduch města
světla jsou jako reflektory
které mě oslepují
Mokrý vzduch lednového večera
visí ve vzduchu jako pára
nad tím tvrdým chodníkem
podél silnice
Jsem uvězděna ve městě
uvězněna v té páře
uvězněna ve výparech motorů
oslněna světlem reflektorů
Jdu stále dál a chce se mi brečet
podél té tvrdé silnice
plná horké krve
pulzující ve mně
vidím tu krev na chodníku
jako rudou louži
která se vsakuje
do špinavého asfaltu
Jsem uvězněna ve městě
pod světlem pouličních lamp
představuji si tu horkou krev
a vzhlédnu k obloze
aby se mi zamotala hlava
krásou měsíce
Určitým způsobem mě oslovila a zanechala ve mě jistý pocit. Nebudu ji ale hodnotit z hlediska způsobu vyjádření, poezie není úplně mým šálkem kávy. Zajímavou tvorbu si ale rád přečtu :-) (subjektivní hodnocení 7/10, +tip)
11.01.2014 11:50:10 | Firren