Balada o Jardovi

Proč jsme se tu všichni sešly?

A to každý z nás?

Jarda slaví šedesátku,

proto sezval nás.

 

Libňatovské noviny:

 

V čtyřicátém čtvrtém roce,

dvanáctého února,

v Eflerově rodince

se odehrála sláva

narodil se kluk jak buk

jmenoval se Jára.

 

Jako dítě nebyl sám

sourozence má,

Elišku a  bratra Vláďu,

„bože“ ten se má.

 

Jára roste, cíl už má,

elektro školou dospívá.

 

A hle?

Láska roste, Amor střílí

v Járově srdci Jaruška sílí.

Životní láska

manželkou se stává,

ona je ta pravá,

vždyť 38 let už s Jardou setrvá!

 

Jaruška Járu rázem mění,

jen manželem už není,

syn Jára se mu narodil

a v tatínka se tím proměnil.

 

Za dva roky pár už mají,

dceru Šárku přivítají.

Nový byt a další dcera

v Úpici se narodila

benjamínek Léňa.

 

Jako otec nezklamal

se školou vždy pomáhal.

Děti dobře vychovával

do života rady dával.

 

Než se manžel – taťka nadál

životních radostí je tu nával:

Děti z hnízda vylétají,

dobrý důvod k tomu mají,

Jardu dědou udělají.

 

Manžel – taťka – dědeček

života si užívá,

vnoučátka už rozmazluje,

a věk přitom nevnímá.

 

Vitalitu vnoučci cení,

prázdniny s ním plánují,

pro dědu nic těžké není

vždyť se hezky radují.

 

Celý život dokazuje,

že je dobrým člověkem.

 

Synem, bratrem,

manželem a otcem,

taky dědem vnoučatům.

 

A tak všichni přejeme Ti

ke Tvým šedesátinám

hodně zdraví, štěstí, lásku

a životní pohodu,

pro tu druhou šedesátku

máš přec plno důvodů.

 

A tu druhou šedesátku,

ať ve zdraví užiješ,

to Ti přejí všichni blízcí,

až si s námi připiješ.