Pětice čtyř

Když člověk nenávidí to, co píše.
Odsuzuje sám sebe.
Netuší kudy kam
Mraky myšlenek
Bahno na papíře
---------------
Inverze, hustá řež se zakusuje do betonu.
Je to bitva hnusu
Jako každá jiná
A ta okna co mě sledují z betonových zdí
Jsou nepříjemně prázdná
---------------
Sníh je smutný
Lepí se mi na boty, neustále proti němu bojuji
Psovi to nevadí, hledá si místa
Chce číst něco zajímavého.
Pak že chcanky nejsou užitečné.
---------------
Stačí rozhodit slova co ses naučil.
Člověku je líp
není to divné?
Občas naprosto ztrácím potuchu
Zamotá se mi hlava, když vidím ty kolečka stroje
Co tak rád pohlcuje pozorné.
Je to složitý vzor života.
Občas mě to nebaví