Jak z toho ven

 

Se skrytou touhou po stopách náklonnosti

Už hezky dlouho sám v sobě dusíš zlosti

Tiše se modlíš ať noc vystřídá ráno

A zlost ve svém srdci jsi zaopatřil bránou

 

V zoufalém boji o kapku něčí lásky

Sebe se bojíš a proto střídáš masky

Na struny brnkáš všem píseň neohranou

Máš cizí roli, sám postavil ses stranou

 

Nehledáš se, to radši obelháváš duši

Bojíš se svou vnitřní smlouvu se lží zrušit

Myslíš, že tvá pravda pro ostatní není

Klopýtáš sám a bojíš se to změnit

 

Sundej si masku a sleduj vše, co vidíš

Jak chceš najít lásku, když sám se nenávidíš?

 

Nežij svůj život s pocitem viny

A opusť  svou vlastní sebelítost

Chceš-li napravit předchozí činy

Pak se vždy objeví příležitost

 

 

Nepřej si svůj vlastní život zpět vracet

Nacházet je přece totéž, co ztrácet

Nesnaž se ohlížet nazpátek

Vždyť každý konec je začátek

 

Neměř své činy dle stejného metru

Kterým  ti ostatní měří

Chceš-li se vyhnouti černému Petru

Dělej jen to, čemu věříš

 

Klíč k svému životu máš uvnitř v mysli

Nedovol ostatním tvé karty míchat

V místech, kde jednomu dochází kyslík

Jiný si může uvolněně dýchat

 

Vyslechni rady, jež dává ti druhý

Ale věř pouze vlastnímu snění

Slunce i déšť jsou příčinou duhy

Tudíž nic špatného prakticky není

 

To, co dnes jednomu ukrutné zdá se

Po tom ten druhý zas zoufale touží

Proto se řiď pouze svým vnitřním hlasem

A nevyhýbej se blátivým loužím

 

Nesnaž se měnit okolní dění

Měň pouze směr svých myšlenek

To, co tě trápí, to venku není

Co zničíš uvnitř, zmizí navenek