Prosím...

Pusť mě prosím…

 

Pusť mě blíže k sobě,

Ať se tě mohu dotknout,

Pohladit tě…

Po tvých vlasech,

Připomínající stébla slámy,

Od kterých se odráží sluneční paprsky,

A jsou volány,

Někam výš,

Někam tam na horu,

Na zářivou oblohu…

 

 

Polib mě prosím…

 

Polib mě vášnivě,

Ať ten okamžik mé srdce zastihne,

Aby se na chvilku pozastavilo,

Bez bušení vnímalo,

Tu čistotu krásy,

Až se vzájemně dotknou,

Naše nosy…

A

V

Dálí se rozezní ta tichá hudba,

Co doprovází,

 jen

 nás dva

 

 

 

Pohlaď mě prosím…

 

Pohlaď mě tak,

Jako nikdy před tím,

Ať jemnost tvé dlaně,

Alespoň na chvilku cítím.

Ať

Ucítím tvé vzrušující doteky,

Co skrze tebe,

Ve mně přetekly…

Jako ty řeky vášní,

Co nikdy nevyschly…

 

 

Vnímej mě prosím…

 

Vnímej mě tak,

Jako já tehdy tebe,

Když jsi byla pouze součástí

Mé fantazie…

Té ilustrace

Namalované na zdi,

Kterou jsem si promítala

během každé bezesné noci…

 

 

Miluj mě prosím…

 

Miluj mě tak,

Jako miluji já tebe.

A až se E.T dotkne prstem nebe

A zavolá domu,

V tom okamžiku,

Zůstaneme na vždy spolu….