Děti...
Děti...
Anotace: ...
Děti…
Také jsme jimi byli,
To bylo ještě před tím,
Než jsme zešedivěli…
Jako malí,
Plní optimismu a nadějí,
Netušili jsme co je život,
Proto jsme byli tak svobodní…
Oči plné štěstí,
Neměli jsme zaťaté pěsti,
Nemuseli jsme se životem bojovat,
Na pískovišti jsme si mohli hrát…
A tak tady sedím
A sama sebe se ptám…
Co že se to stalo?
Proč už si najednou nechci hrát?
Chytil mě život
Do svých spárů?
Nebo snad…
Sama sebe špatně chápu?
Možná že,
Vlivem socializace a výchovou lidí
Vygumovali ve mně to,
Co i Vám chybí…
Svět okolo nás,
Zbavil nás našeho dětství,
Zařadil nás na výrobní pás,
Tak tam jsme se ocitli…
Ve výrobní fabrice,
V jedné malé krabičce,
Vedle ní, stála další…
A do té prý dali naše dětství…
Každá pak šla jiným směrem,
My do světa šelem…
A ta druhá?
O tom nemám nejmenší pojem…
(Naposledy, když jsem jí psala, přišel mi dopis zpátky… Adresa nenalezena…)
A tak v té fabrice,
Ty výrobní stroje…
Ořezaly nás tak,
Jak zněli indicie…
Podle představ jiných lidí,
Těch okolo nás,
Co nás teď soudí…
Jeden soudce,
Ostatní porota
A já čekající…
Na zvuk toho kladívka
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Komentáře (54)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Povedena zalezitost Gabrielo. Gratuluji. Marty Kristian Kudlak
05.07.2014 22:15:50 | kudlankaW
Páni! To jsem ráda, že se někdo prohrabal v mých starších dílech. Moc Ti děkuji :-)
05.07.2014 22:19:06 | Gabriela Green
jsme pořád děti,jen jsme změnili prostředí,a jsme víc na očích v těle,které prosí o kousek tepla a navíc svázani starostmi,které už nemůem házet za hlavu :-) děkuje za téma a písmenka - pěkný den přeje Pánkluk.
25.03.2014 07:59:24 | Danger
uznávaj se šedivý děti?...páč pořád netuším...
25.03.2014 07:52:33 | enigman
Tohle rozhodnutí není na mě... Zkus se zeptat sám sebe a hledat odpověď v sobě...
25.03.2014 07:55:13 | Gabriela Green
ještě mě neořezali...
25.03.2014 07:58:08 | enigman
V tom případě ti gratuluji, ale stejně si myslím, že malinko ano... Možná, že si to člověk ani neuvědomí, ale i třeba výchova... I ta může být tím soustružnickým nožem... Sebemenší detaily tohohle světa... Možná...
25.03.2014 08:00:01 | Gabriela Green
jestli ořezali tak jenom dřevo...tuha zůstává...
26.03.2014 08:09:05 | enigman
Podle mě je nemožné mít tu stejnou tuhu, jakou jsi maloval ve školce.... Časem se vypíše...
26.03.2014 10:12:43 | Gabriela Green
možné to je...čas nic neznamená...
27.03.2014 00:18:32 | enigman
Záleží na každém, jak se rozhodne ten čas vnímat, ovšem, jsou věc, které čas ovlivní a my s tím nic nenaděláme...
27.03.2014 14:26:33 | Gabriela Green
Jsem rád,že v každém chlapovi zůstává kousek kluka.Být ženskou,asi bych se zbláznil!
25.03.2014 05:31:12 | Bakchus
V každém z nás nejspíše zůstává kousek toho dítěte... Škoda jen, že většinou malý a nepatrný...
25.03.2014 07:08:00 | Gabriela Green
je to opravdu tak, nebo jen ty máš ten dojem??? a kolik máme soudců?? já jen jednoho, tím já jsem :)) miluju tvá díla...
24.03.2014 23:09:11 | zelená víla
Nemyslím si, že já bych měla být tím, kdo by měl říkat, co skutečně tak je, nebo není... To mi nepřísluší, ale ráda řeknu, co si myslím a svůj názor :-)
Děkuji, také si ráda přečtu tvá díla! :-)))
24.03.2014 23:15:02 | Gabriela Green
nejsi to, tak jako to nejsem já.. přesto pocity a názory formují, nejen mě...
24.03.2014 23:16:22 | zelená víla
A tyhle pocity, které nás formují, předávají nám něco... Co můžeme uchopit a proměnit v něco užitečného, třeba v básně...
24.03.2014 23:20:47 | Gabriela Green
tak tak... dnes se formuji... nejen dnes... dnes si to uvědomuju... každou vteřinu... každej úsměv... každej dojem...
24.03.2014 23:23:39 | zelená víla
A pak už jen, uložit a zapamatovat si ho v sobě...
24.03.2014 23:24:43 | Gabriela Green
mám slzy v očích, já citlivka...
24.03.2014 23:26:29 | zelená víla
Podle mě jsou naše city jednou z našich nejdůležitějších součástí nás jako takových... Proto by jsem je měli střežit jako oko v hlavě...
24.03.2014 23:33:25 | Gabriela Green
jojo...
taky ty slzy neotírám...
24.03.2014 23:36:46 | zelená víla
Nech je působit, něco z nich vzejde... :-)
24.03.2014 23:39:10 | Gabriela Green
já vím... nestydím se za ně... mám je ráda...
24.03.2014 23:52:51 | zelená víla
Ten kdo se za své slzy stydí, je hloupí a nejspíš pokrytec...
24.03.2014 23:55:34 | Gabriela Green
a ten co se nestydí?? :)
24.03.2014 23:59:27 | zelená víla
Ten co se za ně nestydí? Ten si na nic nehraje, nepřetvařuje se, je upřímný... A hlavně sám sobě...
25.03.2014 00:02:02 | Gabriela Green
respekt... chvilka a otevře se...
25.03.2014 00:04:20 | zelená víla
časem...
25.03.2014 00:06:37 | Gabriela Green
jak je čas relativní...
25.03.2014 00:08:04 | zelená víla
Spousty věcí okolo nás jsou relativními, ale záleží i na nás a na tom, jak my samy je budeme vnímat...
25.03.2014 00:10:08 | Gabriela Green
relativně.. :)))
http://www.youtube.com/watch?v=qxTRF8gNfdc&list=PL45687300286E55FE
25.03.2014 00:14:18 | zelená víla
Nádhera! :-))
25.03.2014 00:17:00 | Gabriela Green
usměj se ..
25.03.2014 00:23:34 | zelená víla
Jak pak víš, že se nesměju... Asi mě něco prozradilo...
25.03.2014 00:24:43 | Gabriela Green
trošku...
ale jen to zkus se usmát... malinko...
a třeba i to prozradí... a nebo se mrač...
a řekni... uleví se ti..
25.03.2014 00:27:07 | zelená víla
Není tak zle, aby hůř nebylo, to je moje motto, za každou nocí přichází něco nového, nový den a něco jiného...
25.03.2014 00:29:10 | Gabriela Green
s tím souhlasím...
25.03.2014 00:31:52 | zelená víla
Chce to vstávat s optimismem a pravou nohou, do nového dne s úsměvem...
25.03.2014 00:34:08 | Gabriela Green
proč jinak co?
líbí se mi ten tvůj úsměv... jen tak a pro okamžik... díky
25.03.2014 00:35:45 | zelená víla
Každý si tím asi v určitém věku projde, ale mnozí si to možná v tom fofru ani nestihnou nebo nedokážou uvědomit. A to je právě to cenné, že jsi to dokázala pěkně vystihnout... ;-)
24.03.2014 20:41:54 | Amonasr
Děkuji, je to takové zpětné poohlédnutí a zamyšlení... Škoda jen, že podle mého názoru není příliš veselé...
24.03.2014 20:44:41 | Gabriela Green
I veselých okamžiků bude ještě mnoho... smutných samozřejmě taky... Nic ale neztrácíme zbytečně, pokud si uchováme schopnost nalézat... ;-)
24.03.2014 20:47:45 | Amonasr
Asi hodně záleží na momentálním rozpoložení člověka, podle toho potom nalézá, nebo možná přitahuje... To veselé nebo to smutné.... Je jen na nás, které z těch to dvou variant budeme přitahovat a nalézat... Jakými brýlemi se budeme na svět dívat...
24.03.2014 20:52:08 | Gabriela Green
Ano, je to v podstatě věc volby... Ta méně pohodlná varianta, t.j. snažit se nalézat (nejlépe bez zabarvených brýlí), ale přináší myslím celkově lepší výsledky... Sice ani jen černě či jen růžově vybarvené, ale celé barevné spektrum je stejně nejhezčí... ;-)
24.03.2014 21:00:48 | Amonasr
RGB... Asi máš pravdu, dalo by se z něj vybírat v jednotlivých okamžicích to správné spektrum barev... Jako bývaly staré hrací skříňky, které měli na motůrku paletu barev, která se otáčela do kola a v jednotlivých okamžicích zalívala skříňku jiným spektrem... Takovým, který bylo pro daný okamžik to nejkouzelnější...
24.03.2014 21:04:56 | Gabriela Green