496. Východní vítr

 

 

               Pěst zvednutá ke slunci
               zápěstí pořezané touhou světla
               a čerstvě popsaný svitek

 

 

 

                                    nepomohly

 

 

               Lepší zítřky nepřijaly návštěvu
               to jen rozevřená břitva nutí
               k chůzi po ostnatém drátu
               a nápisy vyryté v písku
               zvou k dávnému reparátu

 

 

 

                                   zbyl jen sen...

 

 

 

               jak osvětlený film
               co dává zapomenout naději
               ten kuchyňský stůl
               -pro hosty už zůstal prázdný

 

 

               a v ústech ustrojených v khaki
               nikotinové kroužky