Anotace: Tak to je největší rychlovka, jakou jsem kdy napsal. Teprve před chvílí jsem si všiml, kolikátého dnes je. To je snad kromě prvního září jediný den z mé první třídy, na který nikdy nezapomenu – takové události se v tomto věku pamatují na celý život... ;-)
DVANÁCTÝ DUBEN
je krásný jarní den
my děti z první třídy
s očima navrch hlavy
běžíme s učitelkou ven
koukáme do nebe
které se na nás směje
rukama vrháme si nad obočí stín
vyvrácené hlavy a štěbetání
odkud že zamává nám gagarin
nevadí že jsme ho nezahlédli
jak nad námí oblétává zemi
i tak ho mám v paměti napořád
ten dychtivý prvňáčkovský den
dvanáctý duben jedenašedesát
Praha 12.4.2014
http://www.youtube.com/watch?v=ZlRy8G5CIwM
Dýchlo na mě moje vlastní dětství.... Existuje přívlastek "přelíbezná"?
Pokud ne, tak tento novotvar připisuji této básničce.
28.04.2014 20:42:06 | Pamína
Děkuji, to je fajn, že je ten pocit, se kterým jsem to psal, tak bezezbytku přenositelný :-)
28.04.2014 20:59:09 | Amonasr
a já zase včera vzpomněla na babičku, měla by narozky..inu jásala vždycky s Jurijem:-)
13.04.2014 15:00:46 | básněnka
Tak na babičku! :-) To moje teta měla narozeniny 21. srpna, tam to jásání s reminiscencí na sověty nešlo moc dohromady... ;-) Použil jsem to i v nějakém svém textu na Literu. Ale na Gagarina vzpomínám rád, vždyť kromě toho, co vykonal, to byl i velký sympaťák už od pohledu... :-)
13.04.2014 15:09:09 | Amonasr