Rozpor léta

Rozpor léta

 

Těším se na léto,

miluji teplo,

je ještě daleko,

potem mi steklo

 

Těším se na léto,

nenávidím jej,

volám Jano, Petro!

ony na mne: HEJ!

 

Toliko rozptylu,

všude kolem,

alergici na pylu

a já pod stolem

 

Zavřen a schován,

před světem

uniká mi plán,

i květen

 

Muži čumí,

ženám k sukním

a prý že umí,

přijít až k nim.

 

Požádat a oslovit,

o číslo se dovolit

 

Rozmanitostí léta,

končí tahle věta.