Kniha života

První pohled mámě do očí
pocit jistoty v jejím náručí
první úsměv též patří jí
protože ona i v noci nad dítětem bdí.

Po pár měsících první krůčky
už ovládá svoje ručky
s tím přichází první pád
a naučit se sám tedˇvstát.

První písmeno, pak první slovo
najednou k učení je toho mnoho.
Za chvíli sedí ve školní lavici
a často zvedá svoji pravici.

První jednička, první pětka
že se vždy nedaří zjistí hnedka.
První hádka s kamarádem
školní láska je tehdy darem.

Pak vybrat si čím chce být
na jinou školu musí jít
pár nezdarů ve vztahu zkusí
pravá láska se najít musí.

A když ji najde sám být rodičem touží
aby měl dědice tak se množí.
Společné žití, vlastní dům
u stolu má hlavní trůn.

Pak sám v náručí vlastní dítě chová
pár překážek v životě zdolá.
Kouká jak roste, počítá roky
a pak sotva řídí vlastní kroky.

Snad mu tu péči ve stáří vrátí
pro všechny starosti se jas z tváře ztratí
hlavní je nezůstat sám
v tu chvíli řekne si
jsem rád, že děti mám.