Status quo pro narození Venuše...

V ušních boltcích zvučel narozený kov
do podkov krákoravého hlasu
smyslových rozkoší
vetknuty dryády vypadlé z hnízd
v komíhání červených listů
ukryta kohoutí agónie
i klika je přítel
rozjímání pije
tak tichá svými verši
a nebo bujará jak spřežení hlodavých morčat

kroužkuji proto stíny
poloprůsvitnými doteky
kulek odlitých z hrachu
pro vypasovaná srdce starých elfů
a nebo právě jemně nahou Venuši